
Neděle začala krásným sluníčkem – nádhera:)
A první zastávka v městečku Culross. Vejdu do prodejny, kde byla i kavárna a tam na mě vykoukne velké foto ze seriálu Cizinka. Já jsem Outlander viděla kdysi v roce 2014 a asi jen 2-3 série, a Cizinka se mi hodně vryla do vědomí. Velmi dobře jsem se cítila ve městečku. Deja vu.
Cizinka také prošla portálem :). A my máme také jeden dětský seriál, kde tě kámen dostane jinde :). Míst, kde se natáčela Cizinka – je hodně a my některé z nich viděli. Paráda.
Sloup s jednorožcem. Jednorožec je národní symbol Skotska. Je symbolem čistoty, svobody a síly, která se nedá zkrotit. Tak to je velmi výstižné pro Skotko.
My jsme si prošli celé městečko i se zvláštním hřbitovem, který byl za městečkem, kde jsem koukla na jeden hrob a šla pryč. Opět energie velmi těžké, asi zde byly pochováni lidé kteří umřeli na mor.
Oceloví koně – Kelpies 30 m vysoké. Typicky zde smrdí jezírko kolem nich, to se jim nedaří pročišťovat. Krásná restaurace s obchůdkem a samozřejmě WC zdarma.
Pocta ocelářům. A člověk si tam připadá opravdu velmi malinký. Kelpie je Skotská legenda a zde ve Falkirku, kde se nachází obří sousoší, které oslavuje kelpie a zároveň vzdává hold tažným koním, kteří pomáhali formovat průmyslové dědictví. Tyto 300tunové sochy jsou největšími sochami koní na světě. Stát blízko nich byla velká síla. Zde už bylo i více lidí, různých národností.
Přejezd přímo do městečka Falkirk k jednomu parku a zde vykouknul zámeček Callendar House – ten jsme si prošli, vstup nebyl zpoplatněn. (PS. Všude jsou bezplatné záchody i zde).
Zdýmadlo – tam jsme přišly za 4 minuty 4 a ve 4 se zdýmadlo rozjelo :). Paráda. (opět více fotek najdeš na FB)
Také velmi zajímavá technická práce.
Blackness castle – tak zde jsme dojeli po zavíračce – ale nevadí, okolí hradu bylo velmi příjemné. Zde už vstupuje do pevniny i Severní moře a já mám jednu krásnou malou mušličku. Kolem hradu bylo plno děr a z děr vykukovali PIDI králíčci (asi zde nebudu popisovat na co si je Skoti chovají).




A další milé překvapení – tentokrát jsme to stihli těsně před zavíračkou 17:45 a Tvrz se zavírala v 18 hodin. Midhope Castle neboli z Cizinky Lallybroch. A zase deja vu – miluji ty stavy. (My jsme měli před odletem nějaký seznam míst, která navštívíme, ale až tak jsem ho nestudovala a nemyslím si, že by zacházel do úplných podrobností).
Když jsme odcházeli ptal se nás jeden ze správců, zda jsme viděli jejich vlasaté krávy – no neviděli. A ten velmi milý a příjemný pán zavřel hlavní bránu pro turisty, nás celou partu vyfotil a pak nás zavedl za jinou bránu, kde byli ANA a UNA 2 jejich kravičky. Higland Cows = skotský náhorní skot. Rustikální plemeno, které odolá skotské vysočině. Krásné rohaté vlasatice.
Pán byl přímo ukázkový – nádherná skotská pohostinnost, spontánní, tichá a bez okázalosti. Hluboká vděčnost za tyto milé lidi.
A celý den bylo krásně asi 17 stupňů – prostě nádhera.
Navečer opět nákup v Lidlu. Já jsem si svačiny nedělala, ostatní si dělali nějaké svačinky, měla jsem s sebou vždy banány a mandarinky a 2 malé butelky se zeleným čajem a vodou. A až večer jsem si nachystala nějaké jídlo.
Smetana (mlíko nepiji, ale smetanu a šlehačku miluji). Jejich smetana je hustší než naše šlehačka. Koupila jsem si smetanu do čokolády, kávy a byla vynikající – mňam.
Pondělí 1.6.2026 den 6.
Začínáme s deštěm. No jak jinak prostě Skotsko.
Blairgowrie – Cargill´s Leap zde měly být veverky, byly zde vodopády a plno medvědího česneku. A skotské dějiny. Krásné schody – schody jsou pro mě hodně fotogenické:)
Zámek Glamis (10:35), tady jsme šli i na prohlídku zámku. Hodinová prohlídka zámku byla krásná. Pár nás dostalo do ruky české překlady místnosti a historie zámku. Před výkladem průvodkyně, jsem si přečetla popisky v češtině a pak poslouchala jak hovoří paní průvodkyně. Vnímala jsem úctu, zároveň hrdost na královskou rodinu.
Obchůdek u zámku – no zde bylo zajímavých věcí. A samozřejmě káva a jejich pie, spolusedící v autě si dala Steak and kidney pie (hovězí koláč s ledvinkami). Jedná se o tradiční britský pokrm, který se skládá z hovězího masa a vnitřností (nejčastěji telecích nebo hovězích ledvinek) dušených v bohaté omáčce, jež je zapečena v křupavém listovém nebo křehkém těstě. Musím přiznat, ač maso dlouhou dobu již nejím, že to vonělo moc dobře.
Dunnottar Castle ve Stonehaven – mě přepadla obrovská vděčnost, takové nádherné místo, když jsem sešla dolů k moři, tak zde byla čistá nádherná voda a tam na mě zablikal druhý kamínek STROMOVÝ ACHÁT. Opravdu mě tyto drobnosti baví. A i za ně jsem velmi vděčná.
Mohly se tam vidět tuleni, ale v tom čase tam nebyly, pak delfíni i velryby. A delfíny jsme viděli až jsme přešli blíže k městečku Stonehaven, tak v dáli v moři si krásně pluli a skákali jak to delfíni umí.
Cesta k městu Stonehavem byla mezi pastvinami a zde byly kravičky, býčci – různá plemena.
Tentokrát jsme na zámeček dojeli brzy kolem 17 a prý co budeme dělat až se najíme. To byl zase nápad: projdeme se po okolí – to by bylo OK než někoho napadlo že půjdeme k nějaké pidi zřícenině, která vedla přes ovčí pastviny. Jako došla jsem, ale vypovídající fotky řeknou své :), koukli jsme na jezírka kolem našeho ubytování, na sluníčko jak zapadá, nějací ptáci večerní velmi krásně zpívali – ano to je nějaký druh bonusu, ale zastávám názor, že své tělo nemusím za každou cenu přetěžovat. Osobně jsem byla ráda, že jsem na zámečku a dala jsem si tak pozdě tekutou čokoládku s tou hustou smetanou, snědla cheesecake lemon také z Lidlu a byla jsem spokojená :), chvíli jsme poseděli, opět jsme se hodně i nasmáli a pak noční klid.




Úterý 2.6. den 7
Celý den EDINBURG – počasí super asi do 20 stupňů. Kavárna Royal (protože samozřejmě všichni potřebovali na WC) a někteří i ranní kávu (no vlastně bylo 11:20), tak tentokrát jsem si kávu dala také + mangovou buchtu s citronovou polevou s malinami – mňam, výborné.
Pak jsme prošli zajímavosti Edinburku, např Princes Street Garden, pak odprovodit k hradu Beu. Mezitím jsme viděli sochu pána s morovou maskou i celé muzeum – jako připomínka toho, co se tam skutečně dělo.
Na každém kroku jsem vnímala Harryho Pottra:) (to mě také bavilo, Harry Potter je moje srdcovka). Prvně jsem šla s průvodcem najít poštu, protože posílám pohlednice mamce (tato došla přesně za týden! perfektní čas) a pak jsme se připojili ke skupince dalších 5 holek a dali si Fish and Chips (14:25), (no ryby tedy ještě jím, takže nejsem úplný vegetarián). Syn mi říkal – mámo to prostě musíš zkusit:), anglické jídlo, naštěstí fish byla dobrá, nenechala jsem si rybu pokapat octem takže mi ryba resp to těstíčko chutnalo. A borci, kteří to připravovali – tak byl Kurd a druhý z Alžírska – a když jsme jim řekli odkud jsme (byla s námi Ráďa i Pavla, které hovořili anglicky), tak než nám připravili rybu tak našli na playlistu i písničku od Ewy Farné. Opravdu se mi líbí ty malé drobnosti. Protože, když já se chovám s vděčností a zajímám se, tak druhá strana oplácí stejnou mincí! A je jedno jaká jsme národnost.
Po obědě jsme se ještě procházeli – Edinburg byl drahý, co se týče obchodů.
Hřbitov Greyfrias – kde čerpala J.K.Rowlingová jména pro postavy z Harryho – tam jsme se také prošli i jsme viděli pejska Bobby, který je také legenda.
Zakončení 7 dne – nádhera po výletech sedíme v obýváku máme zatopeno v krbu a jen tak si povídáme.




Děkuji Dáša
Zajímá Tě něco? Třeba jak to vše končilo ? Zde je 3 část.