50 odstínů modré – léčivý ostrov Curacao v Karibiku/ 1. část

Dovolit si udělat něco jinak:)

Co předcházelo k tomu, abych si objednala, ne zrovna nejlevnější dovolenou v Karibiku. Resp. to byl retreat s Janou Raymi a její arteterapii.

Vloni jsem slyšela pana doktora Lebenharta  o Šrí Lance a středisku s ayurvedou – prostě si nastavit jídlo, a sebe a fungovat jinak – nadchlo mě to.

Pak na mě vyskočila hláška, že Jana Raymi pořádá retreaty v Karibiku na ostrově Curacao (čti Kurasao), kdysi s manželem na svatební cestě jsme v Tatrách pili modrý nápoj – tehdy jsme mu říkali „kirasó) a taky jsem se chtěla jednou do Karibiku podívat, lákal mě ostrov Grenada – protože se tam pěstuje muškátový oříšek a ten miluji a pak mě zaujal ostrov Svatá Lucie..

Nakonec od Jany jsem si nechala poslat informace. Ty jsem si přečetla a mluvily jsme spolu asi v prosinci, ale i jí jsem říkala, že raději pojedu na Šrí lanku s panem doktorem.

No a pak na konci ledna jsem byla s dcerou v kině na Aristokratka ve varu – a tam před filmem vyskočila ukázka Matka v trapu – já jsem se začala šíleně smát (kdy dcera si řekla, že asi pro mě přijede záchranka:) , ale říkám dceři, toto potřebuji udělat + na dceřiné narozeniny 2.2 ráno jsem se nemohla díky prasklé pneu dostat do práce, odvezl mě manžel, dopoledne jsem se cítila, ale opravdu hodně vyčerpaně – takový ten pocit, že děláte a stejně nic…. (kdo z vás tento pocit zažil?) + byla jsem i v depresi (to jsem zažila kolem roku 2012). Toho 2. 2. 2024, kdy mě přepadl fakt divný pocit to jsem byla dopoledne ještě v práci, a říkala jsem si dcera má narozeniny, tak se prosím tě seber a nekaž ji její den.

Odpoledne už proběhlo ok, a na mě na FB vyskočila hláška poslední volné místo v Karibiku…..

V Sobotu 3.2. 2024 tam ta hláška byla stále a říkám si, no je to velká cena.

Šrí Lanku plánovali nakonec v lednu 2025 – říkám si to nedávám, já potřebuji udělat něco teď. Nechala jsem si to odležet přes noc a ráno v neděli 4. 2. říkám manželovi – mám možnost letět do Karibiku – odpověď zněla „Leť si, kam chceš“ …. Tak já OK a už jsem šla psát Janičce, spojila se, se mnou agentka, která nám zařizovala letenky, poslala mi cenu, kterou jsem hned zaplatila, ostatní jsem platila, jak nám Janička dala instrukce a 8. 3. 2024 – 20. 3. 2024 mohlo začít dobrodružství v Karibiku.

(a pozvánka na Šrí Lanku přišla hned po zaplacení Curacaa – nakonec Šrí Lanka se jede v listopadu tohoto roku, jenže na 22 dní – což je super na odpočinek, cenově je výš než toto Curacao, protože tam jsou i masáže, doktor na každý den, který nastavuje stravu atd. – je to nádherné, ale jsem se omluvila a odmítla jsem – takže tento rok Šrí Lanka pro mě padla – i z důvodů nedostatků dni na dovolenou – stále nejsem na volné noze a i z důvodů financí). Prostě Šrí Lanka se jezdí také každý rok – tak uvidím, zda bude i pro mě – nechám to na vesmíru a ministerstvu náhod co přihraje. :)

Tak to byl začátek:)

Odlet jsme měly z Prahy – byly jsme 3 děvčata s malými kufry, takže jsme šly přímo na odbavení a kontrolu – kdy máš otevřený kufr a koukají hlavně na kosmetiku (tu můžeš převážet v malých lahvičkách). Zde jsme prošly v pohodě všechny – pak se nám vyskytla příležitost zdarma dát kufřík do zavazadlového prostoru (protože nás s malými bylo více a tak kufříky letěly až na Curacao v prostoru pro velké kufry). Takže super měla jsem pak jen batůžek a ten jsem si brala do letadla přímo k sobě – seděla jsem u okna.

Přelet Praha Amsterdam – asi hodina, pak 3 hodiny jsme měly v Amsterdamu. Velké letiště, tam proběhla také kontrola, pak jsme hledaly, kde odlétá naše letadlo:) , ale zbyl čas se kouknout na nádherné tulipány, a do jiných butiků. Pak směr na Curasao – toto už bylo veliké letadlo asi 350-400 lidí, zavazadlový prostor má společnost KLM opravdu veliký.

• více obrázku i s popiskem dám na FB stránku

Říkala jsem si, jak budu zvládat 10 hodin v letadle, a pak pode mnou ta voda… ,ale pomohla mi moje vizualizace (se kterou pracuji denně-více na mých živých setkáních, které najdeš zde pokud budou) a vše proběhlo v naprosté v pohodě.

Letušky hned začaly nosit vodu, pak další občerstvení, pak jídlo, které bylo výborné (volíš si mezi vegetarián a masem) pak i kávička a mohla jsem podřimovat, nebo si pouštět něco na TV. Chvilkami jsem asi trošku usnula, na WC jsem potřebovala jednou, to jsme se i prošly se spolucestující. A pak zase hodinu před přistáním nosí druhé jídlo + zde byl polštářek a deka – což bylo fajn, protože klima foukala celkem dost.

A pak už přistání a čekání v dlouhé frontě na odbavení a kontrolu. Kufry přistály s námi a po kontrole jsme si je vzaly a čekaly na naši průvodkyni Janičku (jen chvilku)

Jana se synem od šamanky Orfity nás odvezli na naše ubytování – to bylo asi kolem 17 hodiny, kdy jsme se vyplantali z letiště.

Vila a resort nádherný – dala nás do pokojů, my jsme se hned převlékly do plavek a šly jsme vyzkoušet moře na soukromé pláži.

Nádhera, písek, barvy moře, delfínci na dohled. Moře FRESH – nebylo teplé, ale ani ledové, prostě bylo osvěžující.

Na Vile večer nás navštívila šamanka Orfita i se svým synem (mimochodem syn má moc krásnou auru kolem sebe) a tak se ptala, co nás zde přivedlo:)

Já si uvědomila, že když jsem Orfitu viděla zde poprvé v Brně přesně 4. 11. 2023 – koukáš, jak pracuje ministerstvo náhod:) na semináři Business a spiritualita a Orfita tam pak večer rozdávala cenu, kterou představila jako letenka do Karibiku (no mě v mé hlavě problýsklo, no to je sice krásné, ale jak si zaplatím pobyt :)) Letenka to nebyla – byla to masáž obličeje od další Janičky – tu jsem využila a byla naprosto perfektní.

Tak ji to říkám – a dodávám a šup jsem zde – prostě se sešlo plno malinkých okolností a já si DOVOLILA udělat věci jinak (neřešit peníze, které odcházejí, ale i přicházejí, a prostě některé své věci jsem odsunula prostě udělám je postupně, zuby si také vyřeším později) a přijela jsem si tento ostrov UŽÍT A PROŽÍT.

Jak to máš TY – uděláš si jen tak radost pro sebe? Děláváš věci jinak, ač po tobě chtějí úplně něco jiného?
Dáváš si prostor sama sobě? Proč?  Protože jen když jsi v klidu uvnitř sebe – svítíš a dáváš mnohem více lásky světla okolo sebe, než když se honíš, aby všichni ostatní byly v pohodě.

Jednoduše když věnuješ sama sobě prostor – mnohem více stíháš to ostatní.

První celý den 9.3.

Den začínal cvičením, já osobně jsem vstávala brzo a pouštěla jsem si ranní meditaci. Chvíli jsem byla sama se sebou než vstaly ostatní děvčata, snídani jsem si udělala a pak šla cvičit nebo naopak, pak jsme šly na naší pláž.

Odpoledne jsme prozkoumaly okolí a prošly se na Mambo pláž, která byla asi 5 minut od našeho tichého resortu. S obchůdky restauracemi, hotely. Na chviličku po obchodech jsme si sedly do plážové restaurace. Já si dala ledové kapučíno, děvčata svačinku. A chviličku jsme poseděly. Prošly se po okraji vody a šly na svou klidnou plážičku.

Večer 2 děvčata byla domluvena se šamanskou na léčení, takže večer my 4 co jsme zůstaly, jsme si zašly posedět do jiné restaurace – zde byla živá hudba. Pan zpěvák zpíval vše možné a zpíval krásně. Daly jsme si drink – 2 děvčata modré Curacao, Mochito a já Gin s jejich grenadinou.

10. 3. po cvičení jsem byla sama – opravdu sama asi 2 hodiny ráno na pláži – to bylo tak nádherné jen voda, delfínci v delfináriu naproti, já si hrála v písku – prostě jsem si vzpomněla na tříletou Dašku, která milovala písek a moře (to jsem byla poprvé v Bulharsku. Jely jsme s maminou za taťkou, který tam stavěl jako zedník nějaký kulturní dům). Já miluji ty chvilky sama se sebou, když nemusím nic řešit a jen JSEM.

Teplota ráno 27-29 stupňů a pak většinou kolem 31 s větrem, my jsme zažily, že každý den foukalo, ale tam byl vítr příjemný.

Pak nás Jana vzala do malého obchodu, protože děvčata neměla moc toho na jídlo (no já měla sušené polívky, a kaše) ale koupila jsem si také vynikající avokádo, papáju, mango atd.

A odpoledne nám přivezli větší auto – abychom se nás 6 i s naší organizátorkou vlezlo do jednoho auta a začaly poznávat okolí. (auto velké Jana půjčovala na 4 dny – takže jsme toho co nejvíce stíhaly ty 4 dny)

2 pláže – každá jiná, každá svým způsobem zajímavá.

První pláž měla ptačí strom – na něm bylo několik druhů různě žlutých ptáků i nějaký papoušek zelený.

Druhá byla v drahém resortu – tato pro mě jako neplavce nebyla – přístup byl po schodech hned do hloubky. Na schodech, které byly kluzké, lezlo plno krabíků. Bylo tam molo se srdcem a na druhé straně mola, byla nádherná pláž s korály (po těch se dalo přejít jen v botách – hodně řezaly a také tam byly dost velké vlny – jinak nádherné místo.

Po 11. 3. ráno já voda a pak sdílení v kruhu s nějakou otázkou, kterou pokládala Jana.

A pak jsme měly s Janou arteterapii (Jana je sama malířka, kreslí energetické obrazy) a my jsme měli kreslit levou rukou a klidně i se zavřenými očima – to na co Jana položila otázku. Kreslily jsme 3 obrázky. Jj hodně uvědomění to pro mě bylo.

Odjezd na placku v bufetu – výborná + pití, které vypadalo jako zmrzlina – je to zmražené ovoce a tak rozmixované úplně na tříšť.

Pak obchod  – ano i v obchodním centru jsme byly – děvčata to využily hodně, nakoupily si šatičky sukně peněženky atd. Já jsem si našla pohlednice a prolezla Carrefour (který jsem využívala v Čechách, když zde byl) a prochodila jsem si i obchody, ale mě tam zas tak moc věcí nezaujalo i jsem měla nastavené kolik můžu utratit a přes to jsem nechtěla jít.

Poté pláž Kokomo – krásná písčitá pláž – zde dokonce i svatba.

Út 12. 3. procházka místo cvičení na další pláž – procházka měla trvat ½ hodiny – my tam šly přes hodinu + děvčata se koupaly – já jen smočila nohy a poseděla v mangrovníku – opět nádherná laguna – barva a pak zase jiné moře. No a v moři čerpací plošina – ta vypadala jak z Vodního světa, nebo jak obsazení replikátorů – na mě nepůsobila moc dobře. My jsme věž pak s Orfitou další pondělí viděly opravdu z blízka a jen mě to utvrdilo, že pocity nic moc.

Takže cestou jsme se celkem dost připekly… cestou byl písek promíchán s troškou prašné hlíny, všude akácie a kaktusy a opuncie, lítaly tam ještěrky – ty byly nádherné. Jak jsme došly tak jsme si chviličku odpočaly a jely jsme na větrnou stranu a pak do potravinového obchodu Magnusa.

Já jsem trošku vyšilovala, protože mi zmizela flaška na vodu a bez té jsem fakt jet nechtěla – stálá teplota 31 (já bez vody nejezdím ani v zimě zde) takže jsem byla trošku nervní, možná i trošku více vytočená. (Již večer jsem věděla, že jsem danou situaci mohla řešit jinak, ale prostě věcí se dějí a já jsem to řešila tak jak v danou chvíli jsem to cítila). Jedna kočka mi půjčila svou láhev – tak toto se vyřešilo) a po dojezdu zpět se dořešila i moje láhev. (já jsem si uvědomila hned první dny, že jsem jiná a že jsem zvědavá, jak vše dosedne s děvčaty – nakonec vše bylo OK – bavily jsme se a pokud jsem nechtěla poslouchat jejich hovor tak jsem se sbalila a šla si sama na pláž – což pro mě bylo naprosto příjemné řešení – někdy se nepotřebuji zapojovat do debaty-prostě tak to mám).

A prostě vše se děje jak má – mě to něco přineslo, nějaké zvědomění a uvědomění, a to, že se nás seskládala taková skupinka, mělo nějaké opodstatnění – vždy se děje, co se má dít.

Tak a návětrná strana – slyšíš živly hodně – vítr, vysoké vlny – krásné, měly jsme být v klidu a vnímat tyto živly + nám Jana každé z nás něco dala do ruky – mě černý kamínek, který promluvil – to bylo pro mě hodně silné, kdyby mě zas jedna kočka nevyrušila (no nebylo tam takové spojení děvčat jako bylo na akci v Bosně – tam když se řeklo, jde se meditovat, tak kdo byl na meditce tak byl na meditce a nerušil ostatní).

S kamínkem jsem se pak spojila ještě v klidu na naší pláži, když jsme tam byla v klidu.

Pak jsme trošičku popojely a zase malinká písečná pláž s pozvolným vstupem do vody – tam jsem se čvachtala a sledovala rybičky nebo surfaře – tam jich bylo celkem dost.

A opět moře zářilo asi 3 barvami – nádhera.

Zde na této pláži byla i voda příjemnější a teplejší.

Večer procházka na Mambo pláž – krásně nasvětlená a taky tam byl klid.

13. 3. 2024 st.

Tradičně já ráno meditka, pak cvičení pak jsem šla do vody – smýt vše se sebe uklidnit se odpustit – to už jsem udělala i večer. A koukala jsem se na delfíny – vždy kolem 9 ráno je krmily, takže tam bylo vidět jak hřbety, nebo si i vyskočily atd.

Pak byl kruh sdílení – takže jsem řekla, že mě vytočila ta moje láhev – no a tak se trošku rozpoutala debata – ale Jana je skvělá i psycholožka a mě a jednu kočku, která v tom měla prsty, rozebrala slovně – lehce s věcností a správně – takže jsme si odpustily a hotovo pročištěno.

Odpoledne jsme jeli na ALOE VERA FARMU – plno produktů, kozičky mezi aloe i ještěrky.

A předtím jsme se zastavily u farmáře s čerstvými kokosy – čerstvý kokos jsem si dala – výborný, osvěžující + nám dal pan k tomu cukrovou třtinu, tak jsem se snažila kousat cukrovou třtinu:).

Pak zarostlá zahrada – tam jsme jen koukly a nechtělo se nám platit 8 USD.

A pak znova jsme jeli na návětrnou stranu a s větrem jsme si zařvaly a otevřely jsme si 5 čakru  – jj to byla síla vyřvat vše, co nechceš.

Krásné, pak chvilka na teplé pláži, tentokrát tam bylo dost lidí, ale v pohodě jsme se všichni vlezli a smočili

A večer nám Jana dělala meditaci s větrem a šumem moře – pro mě příjemné.

Pokračování příště: